Back to school

Rozhovor s paní učitelkou dneska:

„Dobrý den, paní Adolfová. Jsem Vás neviděla na on-line hodinách tento týden.“

Špagety stydnou… „Paní učitelko! Já jsem tak šťastná, že Vás slyším!“

Nekecám. Fakt jsem měla velikou RADOST, že tady a teď, v přímém přenosu mi věnuje ČAS. Paní učitelka. A že jí MOHU říci PRAVDU!

„Tolik Vám děkuji, že mi voláte… My když jsme na on-line hodině, pak už NIC neuděláme…. Dominik je celkem OK, ale já jsem vyčerpaná…. tak jsem se rozhodla tento týden, že uděláme POCTIVĚ všechny off-line úkoly.“

No vida. Jde to. Pravda je venku, pravda je pecka… pravda mě baví. NESNÁŠÍM lži, přetvářky… sarkasmy, mezi řádky psaní. K tomu všemu => NEJSEM multitask žena… a UČÍM se to říkat lidem. Začíná mi být JEDNO… co si kdo o mě pomyslí. Tato drsná doba mě naučila hospodařit s energií, a znát své limity… a říkat PRAVDU.

„Skutečně trváte na celodenní docházce?“

v pondělí, 25. května 2020, začíná škola!!! Odpověď: „ANO.“

„Vy musíte pracovat, asi, že?“

„ANO.“

„Pak ale Dominik nebude se spolužáky, ale s úplně cizími dětmi.“

„Nevadí.“ („Mami… já chci být se spolužáky… ozve se od talíře…“)

Pak následoval krásný rozhovor o tom, že není na SETKÁVÁNÍ… on-line ok. je dobré to umět… však NIKDY NIC na světě mi nevynahradí to „ono“ proč jsme se narodila. A sice, abychom se potkali, objali, poprali (tedy kluci občas)… a tak nějak.

Jo, a to, co mi NEJVÍC vadí, na to divném stavu, který trvá fakt dlouho, že se moje firma takřka zastavila. Znova uvádím, že nejsem multitask woman, a když jím špagety… jím špagety… když telefonuji, telefonuji.. když jsem doma, jsem doma… když pracuji tak pracuji…

a když jsem MÁMA, jsem máma…. tak.. .jsem nepracovala. Je to DAROVANÝ čas… jsem VDĚČNÁ a šťastná, že mě můj syn viděl, brečet, smát se, řehtat… pracovat…

Jeden týden, jsem parádně pracovala, a nebyly hotové VŮBEC úkoly… dokonce jsme měli dva až tři týdny zpoždění. Dohnala jsem to hrdinka, a neměla hotovou závěrku pro účetní… a „moje“ maminky čekaly týden na balíčky… balila jsem jen v sobotu….

Už jsem skutečně byla vyčerpaná…. a DNESKA poprvé po dlouhé době cítím VELIKOU úlevu. Neb jsem jednoduše a vlídně, sdělila paní učitelce, co (ne)máme hotovo… a že Dominik umí vyklízet myčku, pověsit prádlo… a vařit špagety…

Krásné dny přeji… a dnes, když jsem se po dlouhé době nadechla, dovoluji si opět připomenout, že:

Všechno DOBŘE Dopadne.

Domov je DOMOV. Office je OFFICE a děti, patří DO ŠKOLY!

(jasně, jedu onu petici… pro sebe a dalších 30% rodičů, co to chtějí JINAK… však do té doby, ať ty děti blbnou spolu…. a vidíte, má baterii Lásky a Štěstí do zásoby, ten můj syn…

Milé holky, ženy… pokud to neumíte, tak jako já… nehrajte multitask. Dovolte si prosím (já se to tedy také učím…) být slabým a zranitelným člověkem, který si řekne o pomoc. A nahlas a jasně a srozumitelně řekne, co umí a co neumí, co stihla a co nestihla… a usmívejte se na lidi… i po telefonu. Oni to poznají… a prostě vysílejte Radost a Lásku do světa….

S úctou a Láskou …

Janička Pastelková… maminka… temprary… full-time <3

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *