Dopis vděčnosti za dobroty a dobrotky

Dnes, VYSÍLÁM vděčnost lidem, firmám všem, co vozí lidem starším, starým, hendikepovaným, nebo třeba jen unaveným… atp. …jídlo… třeba. Vděčnost vysílám řidičům, šoférům, skladníkům, fakturantkám… ajťákům… všem všem všem, kteří jsou jako backoffice, podpora,….. celé ty party borců a žen… výsledkem je, třeba jedna zachráněná žena v nouzi. a to jsem byla včera já….

DOPISY vděčnosti… těm, co vozí nákupy…. by mohly vypadat, třeba nějak takhle:

„Dobrý den,

Velice ráda bych vám poděkovala za nákup dnes. Vlastně ani netušíte, jak moc to pro mě znamená. Asi budu muset být hodně osobní, aby bylo zřejmé, že pro někoho tak jednoduchá věc může být pro druhého veliká odvaha a vítězství.

ANO, že jsem díky vám dokázala sobě a synovi nakoupit, JE obrovské vítězství.

Mám poslední roky, sociální úzkosti… v „normálním“ obchodu, nedokážu vydržet… v loňském roce dokonce museli volat sanitku… na zem, upadnu… a brečím, a nemohu dýchat… tedy nahlásím, a mám u sebe „check-list“ co se mnou. A ten check-list jsem dokonce nazvala „nevolejte sanitku“.. a dělám osvětu, o tom, jak se sebou pracovat, a informoval lidi okolo v kritické chvíli.

Mám diagnostikován Aspergerův syndrom (forma autismu). Mám vysokou citlivost na uzavřené prostory, a přehlcení smyslů je takřka hmatatelná. Běžně nakupuje přítel… a menší nákupy syn, 12ti letý. A já to tedy umím taky… jenže NE ten veliký. Maximálně u pultu někdy. Nejraději bych se odstěhovala pryč z Prahy, nicméně tady a teď tu jsem, a „musím“ nějak fungovat…

Přítel pryč. Vrátí se až v sobotu… a lednička prázdná. Abych nemusela do obchodu, tak jsem z poslední mouky na pánvičce upekla…. Divné chlebové placky. Syn diplomat, donesl je zpátky ze školy, že nemá hlad🙈… no, fakt byly jako kámen😆. A já věděla, že si ten nákup nějak budu muset vyřešit.

Nikdo nikdo nikdo si nedokáže představit, jak v té autistické hlavě jedou myšlenky… ve středu večer, jsem psala smsku…. Ženě, která my přišla na mysl… ženě, která „to“ okamžitě prokoukla, že potřebuji pomoc, a odepsala mi sms obratem, že mohu volat. Do telefonu jsem asi tak pět minut brečela…… a byla vzteklá, že tak obyčejnou činnost nedokážu… NABÍDLA mi, že mi nakoupí v pátek.

POCIT přijetí, že na „to“ nejsem sama… mi dodal klid. Že nejsem sama. NIKDY NEJSME SAMI.😇 Klidně jsem usla, a ráno ještě jeden telefon s jinou ženou…… co má autistického syna.

Jo, to my ženy umíme, se podpořit. Nakrmila jsem se tou vírou a podporou…. A nakonec… DOKÁZALA jsem to! Cítila jsem sílu a víru, že DNES je ten správný den, kdy si u vás nakoupím!

NALADILA JSEM SE!!!!!!!!!!! KLID… dýchat… po 20ti letech procurement, sales, sales, procurement…. atakdále analytická mysl shořela…. brrr… děsivé. Na den mám kapacitu asi tak 12% oproti minulosti. Proto velice opatrně musím zacházet s displeyem, informacemi, zahlcení smyslové a vyčerpání, jak když se vám vybíjí rychle telefon….

Vyšlo to. Poznám to hned. Eshop ČISTÝ jednoduchý, přehledný, a cítila jsem HRDOST, že to dokážu…. jo. Poctivě jsem zleva doprava intuitivně nakoupila všecko potřebné. Mám u sebe speciální DIÁŘ na práci. A součástí mé práce je právě šířit osvětu o autismu, tak do PRACOVNÍHO sešitu, jsem si napsala přihlašovací údaje a heslo…. A piktogramy, a vůbec…“

Výpadky a zmatek s krátkodobou pamětí, kompenzuji právě…. Psaním a kreslením…. Čímž propojuji analytickou a emoční část mozku. pastelkami kategorizuji vše… Neurolinguistické programování… a nové nahrávání staronových dovedností je pěkná dřina… 

PROTO vás potřebuji mít ráda, emočně vnímat tu situaci, abych šetřila tu analytickou část.

A to je právě na tom to nejkrásnější. VDĚČNOST je emoce natolik silná, že díky vděčnosti za pěkný web, vděčnosti, že mi to dovezete až domů, vděčnosti, že nemusím do obchodu, kde to objektivně, pořád nezvládám… …. Že mi to dovezl ÚŽASNÝ kurýr, usměvavý, spokojený, vlídný… schopný, vytrénovaný, profesionální…

Ona ta vděčnosti mi nahrála do mé hlavy, že to JDE!!!!

Syn přišel ze školy domů, a žasl… a společně jsme měli krásný večer. Jeli filmy do noci… cpali se popkornem, k večeři čerstvé rohlíky a Pribiňáček… a to ještě neví, že máme dvě zmrzliny v mrazáku 😎… Mňam, k tomu oblíbené sýry… DOBROTY a DOBRŮTKY… hihi… nenápadně nějaký junk-food…. SAMA!!!!!

Když vám někdo nakupuje, je to milé. Jenže je potřeba, abych to uměla i já. Potřebuji to ke svému sebevědomí.

Toto je návod, pro ty, kteří tak, jako já, mají trému. Že i když máte těch položek tisíce na eshopu, nebo nevím…kolik, prostě hodně, tak Category management… je přehledný…. A sympatický ten web… Intuitivně se dá skutečně DOBŘE a jedno-duše dohledat a postupovat. 

Je to teď asi zmatené. Píšu tyto řádky o půlnoci, než půjdu spát, tak to „musím“ odeslat… i když je to páté přes deváté… a někdo mi to neuvěří, že si zdravá dospělá žena nenakoupí v Praze… v normálním obchodě….. jenže autismus nejde vidět, ale JE. Existuje… je to pekelně drsně drsná diagnosa, démoni jsou mocní, však já jsem chodícím důkazem toho, že když si člověk najde tu správnou cestu, správné lidi okolo, a správné dodavatele DOBRŮTEK A DOBROT…. Že to JDE bydlet Praze…a ještě tu tedy nějakou tu dobu pobudu. Úkoly tu jsou ještě….

A já to trénuji, a mohu tak své know-how předat podobně naladěným citlivým bytostem, jako jsem já.

Píšu to také proto, abych vylepšila vaše statistiky spokojených zákazníků. Hihi… neb je mi jasné, že čas od času může poslat nějaký holomek, který se chová drze, neuctivě a má nějaké debilní kecy o tom, že se něco rozlilo, nebo rozbilo, nebo zapomnělo… to je pak k vzteku, kdy to řekne ještě nějak hrubě. Všecko se dá vyřešit LASKAVĚ a s úsměvem. no, a stává se to… jo. Všimla jsem si. Ze svého soukromého Vesmíru se snažím tyto věci/lidi, kteří pramálo využívají laskavosti, a hrubě mluví… vytěsňovat. Tito lidé tu jsou, aby nás trénovali. Hihi… tedy ano, nezlobme se na ně. 

A pak jsou tu lidi, jako jsem třeba JÁ ;)))… kdo zas má práci, to tu naopak rozsvěcovat. Aby byla rovnováha… Pěkná dřina mimochodem… a krásná. Jo, to je moje práce. Inu, nemám moc na výběr, popostrkuje mě pořád vesmírná komise. Je to dosti nepohodlné, pracné, skoro bych řekla otravné. Nicméně pokaždé, když splním úkol, a ještě o tom napíšu lidem, dostaví se pocit blaženosti. A mě to baví.

Touto formou lidem, firmám, kteří mi v nesnázích pomáhají, od srdce DĚKUJI.

Jo, ať si to přečtou lidi na zákaznickém…. a taky lidi, kteří to chystají. Že je to TAK krásné… a užitečné povolání, lidem, kteří to potřebuji, dovést nákup, až domů….. Zbyšek  se jmenuje. Pan řidič, kurýr….

Důstojnost. Vrací se mi, že si SAMA dokážu nakoupit.

Kamarádce zítra mohu říci, že místo nákupu, si dáme kafíčko a nějaký DORT. Nebo zmrzlinu, co jsem u vás koupila. Tedy DVĚ 🙂 hihi…

S úctou, láskou a vděčností,

Jana Adolfová… Pastelková… 😉

 

PS: v příloze autorské obrázky z Lásky… už vím, že to jde. Budu se vracet. Jo.

UPOZORNĚNÍ!!!

Tohle není agitka na jednu konkrétní firmu. NENÍ to soutěž, kdo je lepší, a kdo zaveze nákup slavné malířce, paní Pastelkové…hihi… jde o to, že v business spatřuji také DIVERZITU. je to trh, která má prostor pro šikovné lidi a firmy. A jedná se o PARTNERSTVÍ a respekt vzájemný a přirozená konkurence,… je úžasná. jsem ona generace, která zažila komunistické šedivé… a béžové.. monopolistické… prostředí. Tedy fandím vám všem, a děkuji… za vaši práci, za službu lidem.

Děkuji, že žiji v roce 2023… že cítím… svobodu a volnost… a že mohu psát lidem… ve svetru, s hrnkem čaje… a poslat tak do světa trochu té Laskavosti. Teď…. šup šup….