Dopis vděčnosti studentce, básnířce a divadlu

Dnes bych ráda sdílela silný zážitek, jenž se odehrál jednoho večera, ve středu 4. prosince 2019. Je to o jedné holce a jedné ženě. Ta holčičí/ženská energie se line mou Duší… a ta holka i ta žena… mi vnesly do mého života světlo, energii, lásku, poselství, naději, odvahu… inspiraci.

Pěkně popořádku. Kdo za „to“ všechno může? Pan Jaroslav Dušek. Pan herec, především však laskavý muž, který si do toho svého divadla „Divadlo Kampa“ zve fakt dobrý lidi. A každé tři měsíce tam mají svůj vlastní program autisti. Pan Jaroslav Dušek společně s Michalem Roškaňukem (Adventor o.s.) zvou báječné lidi na spektru autismu, a ten pořad se jmenuje „Přicházíme v míru“. Na YouTube dohledáte.

Dopis vděčnosti „divadlu“… píšu proto, protože celé to divadlo je takové začarované. Už jen ten čaj v hrníčku, sušenky domácí, samoobslužná šatna, atmosféra vlídná a laskavá. A pokaždé, když jsem byla na divadelním představení, otevřely se mi nové cesty v životě. Je to takové doopravdy. Jakoby se tu ani nehrálo. Tady se žije. Opravdový život.

1. host prosincového pořadu „Přicházíme v míru“ je studentka Dodo

No, a kdo tam byl dnes? Dodo. Studentka a holka…. Já na tu holku koukala… a nechápala, kde se tady vzala. Takový ten pocit, když vám před nosem spadne na zahradu meteorit. Na střední škole mým idolem byla například nějaká ta zpěvačka, herečka. Poslední dobou jsou to ale lidi, kteří „jedou“ na spektru. Autistickém spektru. Si říkám, konečně někdo, kdo je normální. Kdo nemá potřebu se někomu zalíbit, a jen tak mluví jednoduše a srozumitelně o svém životě, o svém pohledu na svět.

Pečlivě jsem si zapisovala ty její hlášky: „Peklo je dočasný.“ To je zcela hmatatelný filosofický přesah sdělení. Můj výklad: Darebák přijde do pekla, ale i tam, má možnost se polepšit. To je GENIÁLNÍ!

Nebo: „Vyhrál jsi, démone!“…autorské čtení, strhující… o viru. Povídka napínavá, báječně děsivá a temná. I love it!

„Lidi co nadávají na autisty… píšou to ze svého smartphonu.“ To mě fakt pobavilo. Je třeba si uvědomit, že mnozí vědci a vynálezci dnešní doby i z minulosti dávné i pradávné, jsou/byli také „na spektru“. Tedy právě díky této specializaci neuroatypické vděčíme řadě vynálezcům.

Je to tak. Stvořitel je velmi moudrý, a posílá na Zemi autisty, a ADHD a všelijaké POZORUHODNÉ bytosti trochu schválně. Aby tu byla legrace. Abychom se KONEČNĚ naučili spolupracovat, NIKOLIV soupeřit a bojovat…Opět připomínám…. tu dobu TEMNOU, komunistickou, kdy průměrnosti jsme si užili až až….

Objevujme, obdivujme jinakost. Je to přeci tak krásné,  jak jsme každý úplně jiný. A jak každý máme jiný úkol, a k tomu se váže jiný talent, a teď POZOR! Někdy právě ony limity nám JASNĚ ukazují cestu. Kudy jít a kudy nejít… že tam, kde nám to prostě nejde, tak nechme být, a rozvíjejme sebe tam, kde to má smysl. Hledejme náš úkol, pro který jsme se narodili, hledejme naše poslání. Jo, poslání…. tím bych to ukončila. Dodo vznesla poslání, pro nás pro lidi.

„Pak bych Vám chtěla sdělit jedno poslání, co byste si z tohoto večera měli odnést. A to je to, že samozřejmě Všechno na konci dobře dopadne… ale hlavně si prosím vás, jděte za svými sny, protože budete milováni proto, jakí jste a ne proto, jací nejste.“

„Takže si prosím vás všichni jděte za svými sny, a dělejte to, co vás baví. To je všechno.“

Poslechněte si originál ;)… například zjistíte, co má společného kyborg a krasobruslení….

xxxxx Kdo je Dodo xxxxx

Dodo je studentka 1. Střední Scio školy a výtvarnice.

Studuje 1. Střední ScioŠkolu, kam se přihlásila, když si uvědomila, že klasický školský systém jí tak úplně nevyhovuje. Mimo školu se zabývá rozličnými projekty, kreslí, dělá merch s vlastními motivy, zajímá se o vědu, zejména epidemiologii, pomáhá v České středoškolské unii, spolupracuje s institucí Paralelní Polis na programu kyborgismu (umělecký směr, který se snaží propojit člověka s technologiemi za účelem rozšíření smyslového vnímání), dělá osvětu o autismu, publikuje v ATYP magazínu, píše a natáčí strašidelné povídky na YouTube, sbírá věci s motivy komiksu W.I.T.C.H. a také pomáhá různým neziskovým organizacím.

Když si potřebuje odpočinout, ráda si zahraje Minecraft.

Na 1. Autistické konferenci bude mluvit o své zkušenosti s učební autonomií a proč podle ní není klasický školský systém jedinou cestou k úspěchu. Také bude mluvit o tom, že Aspergerův syndrom za vhodných podmínek neznamená jen postižení, ale má i spoustu výhod. Její výrok pro reportáž Primy na Mezinárodní den Aspergerova syndromu 18. 2. o tom, že pokud lidé s autismem jsou vychováváni v milující rodině a laskavými lidmi, tak se mohou rozvinout pozitiva autismu, vzbudil veliký ohlas.

Dodo svými kresbami dala 1. Autistické konferenci výtvarnou podobu.

Instagram: https://www.instagram.com/dodoismus369/

 

 

Dopis vděčnosti, kterak se Sluníčkem cestovat

Toto PODĚKOVÁNÍ chci napsat už roky.

Nevím trochu kde začít. No, začnu tedy od konce :). Je mi 43 let, mám dva syny a žiji spořádaný rodinný život. NIKDY jsem nebyla sama za sebe, na zkušenou v tom velkém světě. Sama. I ten hloupý Honza si šel pro zkušenosti a moudrost a odvahu, do světa. Tedy samozřejmě, byla jsem třeba v Rusku a po celé té naší Evropě jsem se nacestovala sama křížem krážem. V dobách svého korporátního zaměstnání, jako obchodnice. Nicméně cestovat sama, jen tak, pro poznání své Duše. To je vskutku něco jiného.

Od pondělí 3. února 2020 – pátku 21. února 2020… se konala má životní cesta, do Indie a zpátky.

Myslím, že je prima, si jednou za život, skutečně někam odletět na druhý konec zeměkoule, aby tak nějak člověk se dozvěděl něco sám o sobě. No, a když přišlo pozvání do Indie, věděla jsem. To je ONO! Také jsem věděla, že to bude pěkná dřina…. že to nebude jen taková pohodová dovolená. Že to jisto jistě bude ona cesta životní ke své Duši.

Fotografie z 3. února: „Moje Praha“ jak ji vidím… v Boeing 777-300er do Dill

Vskutku velká sranda, když pomyslím na to, jak jsem před lety pracovala pro hódně velikou US korporaci jako Travel manager…  historek mám celou řadu, uznejme, že ono to korporátní cestování v bavlnce je vskutku něco jiného?

Tak, zpátky na zem. Letenky. Musím SAMA. Bez korporátních guidelines, bez agentury, bez doporučení o bezpečnosti, a všelijakých check-listů….

BOOKING … Jsem Plašan první kategorie. Miluji pastelky, hotovost, sešity, bloky, kávičku… a setkávání. Osobně! Jsem jsem off-line person. Ideální, přijít na nádraží: „Dobrý den, Ostrava Svinov, zpáteční.“ No, ono už to tak nefunguje, že? A já, jako blondýna s analogovým počítačem v hlavě potřebuji FAKT jednoduchá intuitivní řešení…. TOTO vím, na 100% že funguje právě u RegioJet. On-line umí. Jasně, že jo. Protože to ani jinak v tom dnešním světě nejde… nicméně musím tomu ROZUMĚT! 

Mám DOKONALÉ zkušenosti z cestování žlutými vlaky…. vláčky… autobusy. Tedy JEDINÉ řešení! Student Agency umí přeci i ty letenky (!!!).

UF. Měli to tam. Delhi… Bengaluru…. přes Istanbul, s Turkish Airlines. Úleva nepopsatelná. Přiznám se, taková šibalská myšlenka. Než to koupím, zkusím to napřímo u Turkish Airlines. Kdepak, to je moc složité, a skutečně je v pořádku, že aerolinky delegují tuto práci agenturám. Tedy pěkně jsem se vrátila na Student Agency web, a naklikala tu mou… ŽIVOTNÍ cestu. Letenka: Praha – Istanbul – Dillí – Bengaluru….. a zpátky Dillí – Istanbul – Praha. Tu vnitrostátní, tedy dvě, si zajistím až v Indii….

Veliké, převelikéééé PODĚKOVÁNÍ. Jsem zpátky. Mám jizvy na Duši. Ona ta Indie… to je vskutku jiný svět. A pořád to bolí, když si vzpomenu, na tu nesvobodu a manipulaci ve vesničce, kde jsem pár dní žila. Na bolest a smutek v očích lidí, kterou skrývají. Já to tam vidím. Cítím to. Bolí to pořád. Však ony okamžiky štěstí, kdy bez jediného slova jsme si předali kus štěstí a opravdové Lásky. Na to NIKDY nezapomenu… Zakázali mi fotit. Chudé lidi. Tajně jsem to dělala… i když výjimečně a opatrně. Bála jsem se. Jedno však vím JISTĚ. Ať už je to Buddha, nebo Ježíš (nejspíš se  ti dva na mě domluvili 😉 )… kdo mě tam poslali. Vím, že se děje vše, jak má.

Objevila jsem v sobě TALENT. Vidím, v lidech světlo. Lásku… no matter… co mají na sobě, co je jejich práce. Jsou krásní. Lidé. A ti, co uvěřili vlastní důležitosti, NIKDY mě nezastaví na mé cestě. Rozdávat úsměv a Lásku lidem, kteří o to stojí.

Tak, a mé rozhodnutí, uzrálo. Protože KONEČNĚ začínám psát své DOPISY VDĚČNOSTI. Lidem, firmám, které dělají svou práci božsky.… Kteří mění svět k lepšímu. JO. Protože to NENÍ samozřejmost. Já si té práce vážím, a hodlám český (a slovenský) virtuální prostor spamovat krásnými obrázky a fotografiemi a myšlenkami a VDĚČNOSTÍ.

Když za své poctivě vydělané peníze nakupuji, velmi přemýšlím. Většinou musím cítit nějakou emoční vazbu. Zážitek, příběh, důvěru. A příběh Student Agency plyne celým mých studentským a dospělým životem. S úžasem, respektem a úctou sleduji tu odvážnou cestu pana Radima Jančury, kterak jako vichřice vpadl do toho šedivého nádražáckého světa lenivých a špinavých vlaků. Se svou žlutou energií, divokou a veselou a spolehlivou!

V roce 1990-1994 jsem jezdila Opava – Pardubice…. Opava, přes Ostravu Svinov. Na internát. Hodiny a hodiny, v nepohodlí totálním. Na záchodě se občas objevil nějaký ten úchyl. Bylo to divoké. A dneska? „Z Opavy, z Opavy…. jede rychlík do Prahy“. Tehdy o bylo sci-fi!!! Na pana Mládka jsem se zlobila, že je to přeci blbost! A dneska si říkám, že ten pan Ivan Mládek je vlastně vizionář ;))

Právě díky těm báječným žlutým vlakům, se ty ČD dráhy snaží. Konkurence JE v pořádku… a já mám ty české vlaky taky ráda. Jasně, že ANO. A právě díky konkurenci sluníčkové, plné té laskavé veselé a žluté a laskavé energie, se to cestování posunulo o KUS dál. A já? Dneska TO chci PŘIPOMENOUT!!!!

Chci připomenout, že to není tak dávno, co se v naší zemi zakázalo zpívat, a cestovat si po světě. A když už tedy cestování bylo (v diktovaném teritoriu), tak bylo vskutku velmi nepohodlné a špinavé, a často i velké trápení. Kolikrát, jsme stáli natěsnaní v uličce, s levným a těžkým batohem… krosnou… a dnes? Jasně, možná jsem trochu otravná, nicméně právě v té krásné a veliké a divoké a barevné zemi, indické…. však prapodivně nesvobodné, jsem si uvědomila, zas a znova, jak krásnou zemi máme. SVOBODNOU! Můžeme podnikat, můžeme měnit svět. V Indii také, jasně… nicméně u nás to jde tak nějak lehce.

Tedy chci děkovat a děkovat a děkovat lidem, a firmám, kteří to tu dělají v té naší zemi krásné. A taky, že jsou pro mě velikou inspirací a motorem, na mé cestě podnikatelské.

Drahý pane Jančuro. Nevím, zda kdy budete číst mé řádky. A taky vím, že nepotřebujete žádnou reklamu či co. Neb ty lidi stejně jezdí o sto šest s Vámi. Stejně Vám chci ale Vám poděkovat, že součástí mé odvážné cesty, byly letenky, od Vás… koupila jsem je u Vás. Schválně. Pro štěstí. Byly vytištěné pěkně na papíře, off-line, a doprovázely mě, v mé cestovní tašce…. celou tu dobu. A dodávaly mi odvahu. A taky, vrátily mě, DOMŮ. Do Země české, mého domova.

Pro radost Vaši a Vašich kolegů, přikládám foto se svým synem.

Toto jest hmatatelné štěstí, být spolu… maminka, syn a plyšáci… tulit se a frčet krajinou krásnou naší …

Děkuji Vám, i všem lidem, kteří pro Vás pracují. Cítím všude tu Vaši energii, odkaz. Věřím tomu, že každý máme nějaký úkol na této planetě. A právě například skrze podnikání můžeme skutečně měnit svět, k lepšímu. A VY jste to dokázal… a stále Váš odkaz krásně proudí mezi lidem českým a slovenským… v těch Duších cestovatelských.

Proto si dovolím citovat Vaše slova:

„Od počátku jsem věděl, že klíčem k úspěchu jsou skvělé služby a rozumné ceny. Mojí motivací není vydělat peníze, ale měnit svět k lepšímu.“ 

Radim Jančura, majitel Student Agency : 

Jste archetypem muže, který pochopil své životní poslání. Ať už je to Buddha, nebo Ježíš, kteří mě vyslali na tu dobrodružnou cestu, jistě se oba se právě nyní usmívají a děkují Vám, že jste mě v pořádku přivedl domů 🙂

S úctou a věčností a Láskou,

Janička Adolfová – Pastelková a syn

 

Kuchařík Peťa

Mám krásný život. Tvořím si vlastní svět. Svět, kde si SAMA rozhoduji o tom, s kým trávím svůj čas, komu věnuji pozornost a Lásku. Krásné a čisté bytosti si hýčkám. A napadlo mě, že se o svou radost podělím 😉

Toto je ON, kuchařík Peťa. Tedy pro mě. Peťa jen špitnul: „Jani, já jen myju nádobí.“ A já? „Peťo, máš zástěru, jsi v kuchyni => pro mě jsi kuchařík.“

A od té doby jsme přátelé. Poznám dobré lidi…

Kuchařík Peťa

Napadlo mě, že bych mu jednu darovala, myslím, tu zástěru. A když už jsem tam byla, v té daleké a barevné Indii. Jednu jsem přivezla. A až doma mě napadlo. ANO! Tak ta je přesně pro „mojeho“ kuchaříka Peťu!

TUTO zelenou parádní zástěru, z parádního materiálu, s parádníma kapsama… jsou tam i knoflíky… a vůbec. Fakt je celá parádní, řekla bych. Peťa je štíííhlýýý, to zavázal do okola, a štěstí sršelo celou kantýnou!

Jo! Peťa doslova odhodil tu starou špinavou zástěru, a oblékl si tu NOVOU! Ode mě… a slzičky měl, JO, měl… (chlapi, nestyďte se za ty slzy!!!). Tak a dojetí bylo tak veliké, že by se dalo krájet!

  • Takhle to mám ráda.
  • Takhle to potřebuji.
  • Takhle se žije!

Úžasné cítit, že jsme propojeni. Jak jsem si VŠICHNI rovni… kuchař, metař, uklízečka, ředitel… jednatel, farář či učitel, vrátný, porybný… nebo co. Prodavačka, telefonistka, průvodčí… účetní, fakturantka, skladník či skladnice… pojišťovák, malířka, herec či herečka, asfaltér… instalatér, elektrikář, švadlena, auditor, traktorista….

Toto je můj talent. Že poznám dobré lidi. Poznám lidi, co mají otevřené srdce. A dělám těm lidem radost, a oni se pak smějí, a dělají radost zase mně, a tak je to pořád dokola.

Nikdo nikdy mi nevysvětlí, že by to snad mělo býti jinak. Nikdo, ani u nás v Praze, ani v Indii… a už vůbec ne ten, kdo kdy uvěřil své vlastní důležitosti. Vlídně poděkuji za názor, respektuji všemožné i nemožné názory, však NEpřijímám jiné, než-li ty, kterým sama věřím, které hladí mé srdce a souzní s mou Duší. Názory, jenž jsou v souladu s mými vnitřními hodnotami.

Aneb na konec, jak praví Dalajláma: LASKAVOST.

Poselství o naději

Poslechněte si „Novoročný príhovor prezidentky Zuzany Čaputové“. Já to poslouchala už třikrát 😊

odkaz na celý projev:

Novoročný príhovor prezidentky Zuzany Čaputové

Setkání s paní prezidentkou… Požehnání VELIKÉ… Cítím Vděčnost… a věřím tomu, že KAŽDÝ z nás může toto poselství v roce 2020 naplnit. Úcta, společné tvoření… radost z maličkostí, které vytvářejí naši každodennost…

Také témata…. citlivá musíme brát vážně: „….hrubost, vulgárnost a manipulace… na prosazení myšlenek, ponížení oponenta a vymezení se na jeho úkor… Někteří lidé jsou objektem nenávisti pro jejich jinakost.“

💚 „Jsme zřejmě poslední generace, která může udělat kroky na záchranu naší planety.“

„Slovensko je krajina dobrý lidí.“

💙 „Kulturní dědictví… konflikt dobra a zla. Ožívá kolektivní paměť… otázky mravnosti ve veřejném prostoru a o smyslu života….“

Navzdory velkým cílům… soustřeďme: „Konkrétní a reálné kroky ke změně…“

💛 Proměna Slovenska v úspěšný příběh… DŮVĚRA… v cíle, v instituce, v policii, soudy… „Lidi jsou největší potenciál naší země. SPOLEČNĚ, při pestrosti názorů a postojů, s úctou k pravdě… s lidskostí.“

„NECHŤ JE 2020 rokem naplněných příležitostí. ZVLÁDNEME TO!“

❤🧡💛💚💙💜“

Kvalifikace: Maminka

Se zvířátky…

Píšu, píšu vám, maminky, fanynky… píšu. protože už skutečně musím sdílet něco, co mi už ROKY leží na srdci. Jak říkala Shila. „Jana, whatever you have in your mind, speak it off!“ Ne, že mi to leží na srdci, ono mi to lítá i v hlavě, v myšlenkách a mám velikou potřebu napsat vám, že ANO, býti maminkou JE kvalifikace, kterou prosím, prosím, uveďte do svého Curriculum vitae, životopisu. Prosím, udělejte to, pro sebe. Svou Duši!

Stalo se tak opět včera. Jedna krásná žena z Brna, nakoupila si u mě na eshopu, a telefonovaly jsme si dlouho. Tyto rozhovory jsou vlastně jeden z důvodů, proč miluji svou práci. (a pak že telefonování je zastaralá metoda.. 😉 Už se těším, až toto povím panu Miroslavu Princovi, ten mě také hodně naučil o telefonování…)

Ta paní, zákaznice, žena, maminka s velkým srdcem, přiznala se mi, že touží celému světu říci, jak moc jí mateřství změnilo život. Například ve svém profilu na LinkedIn že by napsala, že:

„Mateřství je moje nejkrásnější a nejsmysluplnější zkušenost.“

Ale neudělá to, tak jako spoustu jiných žen, které cítí to samé. Proč? Protože by to vypadalo „blbě“. Měla jsem úplně ty samé pocity! Pořád se mi ten rozhovor vrací. a proto píšu. a proto to HNED dám veřejně… pro vás. Protože vás mám ráda, a ráda bych podpořila tuto krásnou myšlenku, na LinkedIn a v našich CV… dát minimálně STEJNÝ prostor pro prezentaci sebe jako maminky, partnerky, manželky… dcery… atp. sousedky. Mám spoustu krásných rolí, které přispívají ke krásnému společnému životu v našem okolí.

Standardně podstatnou část slov v našem životopisu je o práci, která ano, která nás naučilo mnoho. Jsou to cenné a důležité informace. Tedy určitě buďte velmi konkrétní, a „vytáhněte“ vaše báječné úspěchy, když jste byla „jen“ ženou… bez těch dětí v patách… Profesně se samozřejmě dá na tom báječně stavět. Nechte si také poradit od žen, jiných, abyste se šikovně prodaly, sebe a své profesní dovednosti.

Však právě my ženy, jsme leccos pochopily právě díky dětem! Není to právě ona kvalifikace, která může být velikým přínosem pro firmu? ANO! A tím, ušetříte mnoho času sobě i potencionálním zaměstnavatelům. Protože, když budete hrát, jakože to mateřství je taková chvilková záležitost, break… from office, pak se stane, že budete v práci nešťastné.

Garantuji Vám, že NAJDETE HR/personalistku, kterou rozpláčete, a dá Vám tu práci právě proto, že si na nic nehrajete. Okolo mateřství, se rozepište. Aktivity, jak sdílíte s jinými maminkami různé starosti a radosti, kterak si pomáháte. Například barterování dětí, to mi přijde fantastické. Když nemáte v blízkosti babičku, pak je to výborný způsob, jak si odpočinout a soustředit se na sebe. Také uveďte, společné vaření, a pečení… stanování. To je umění! Vymyslet společný program. To jsou talenty, schopnosti, které se dají velmi dobře uplatnit v následném zaměstnání.

Doporučuji uvést VŠECKO, co jste se při mateřské naučily. A co jste dělaly navíc… například MLM – Multi Lever Marketing. Network marketing, chcete-li. Řekněte to té paní HR! Znám spoustu krásných a talentovaných žen, které prodávají o sto šest kosmetiku. Mary Kay, Avon, TianDe…. a kupuji si u nich. Protože vím, že jim ty korunky úžasně pomáhají, a KAŽDÁ stokoruna vydělaná na mateřské dovolené, když máte v patách ty mrňata, má nevyčíslitelnou hodnotu.

Sama jsem skoro dva roky prodávala anglické knížky Usborne, formou MLM. O tom ale jindy… úžasný trénink do podnikání a do života! Doporučuji.

Fandím každé mamince, která dokáže si ukrást čas pro sebe, a svůj osobní rozvoj. Zkuste delegovat péči o dítě… vím, že někdy je to těžké. Ale hledejte způsoby, lidi, rodinu, kamarádky… Každá, která „něco“ dělá navíc, je velká hrdinka.

Na LinkedIn například. Doporučuji. Založte si profil. Když tam budete vkládat ty zkušenosti a pozice a firmy, uvědomíte si, co jste před mateřskou všecko dokázaly. A pomáhá to sebevědomí. Navíc se můžete zkontaktovat s kolegy a obchodními partnery. Najděte si tam i mě 😉

Může se stát, že „to“ někoho naštve, toto téma. Nicméně, spolehněte se, že osvícených personálních žen a mužů přibývá. A když skutečně poctivě studujete své talenty a současně to šikovně skloubíte s mateřstvím, jste ideální kandidátkou do firmy, která má velké srdce. A hledá statečné ženy, které se nebojí ukázat své emoce a talenty.

Cílem toho článku, je probudit v ženách ODVAHU a VÍRU, že není se čeho bát. Ano, nebojte se být sami sebou. Odradíte lidi (to někdy bolí), ale jen ty, kteří nejsou hodni vaší pozornosti. Přitáhnete naopak lidi, kteří vás budou milovat, takové jaké jste. A to platí v soukromém i pracovním životě.

KONEC časům, když se chováme jinak v práci a jinak doma…. najděte si práci, kde můžete býti sami sebou…  Neb by mimina… naše… děti… babies… mění naše životy, a to přece je něco krásného, co naše společnost potřebuje.

Lásku, radost, spolupráci… vzájemnost…

Tedy, pro jistotu sobě i vám, připomínám… že stejně:

Všechno dobře dopadne.

Vaše…

Janička Pastelková

Vesmírný reMarketing v praxi

Shila and Jana

Tak, a je to tu zas… Další důkaz toho, že Vesmírný reMarketing funguje. (přesnější název pro odvážné „Božský reMarketing“…)

Realitu si vytváříme každý sám. Svou myšlenkou, a budoucnost si také vytváříme každý sám. Svou myšlenkou => následně činem… Svou minulost si můžeme pozměnit, každý sám, tím, že ji přijmeme, jako lekci, hodnotnou, s vděčností…

A pak, že prý si to moc maluji. Nicméně to je právě ONO! Právě proto, že si to moc maluji, a že přemýšlím v obrazech, a ještě si to píšu a kreslím, tak se ty sny dobře a spolehlivě plní… tedy, aby bylo jasno. Ty velké sny se plní velmi pomalu. Třeba roky, desítky let. Nicméně vzhledem k tomu, že čas stejně neexistuje a děje se všecko najednou, tak je to přeci jedno…

Jednoho dne v srpnu 2019 jsem pomyslela, že bych potřebovala vysvětlit, jak to tu na té planetě funguje, že tomu nerozumím. „Jana, something is telling me, I need to visit you.“ Znáte to, často Vám někdo řekne, napíše, že se potkáte. A že se uvidíme spolu? A když to napíše Shila z daleké Indie?

„What about September?“. Zpozorněla jsem. Ona tu vskutku myslela vážně! Trochu jsem znervózněla, nicméně bylo mi jasné, že už tuto divokou myšlenku, budu muset uskutečnit. „Yes! Thank you.“ Odvětila jsem nějak po anglicku…

Inu, a stalo se, září jako malované, doslova, a já s touto dámou strávila nezapomenutelné dny plné Radosti a Lásky.. a moudrosti vesmírné… Tedy vskutku, to, co jsem si v srpnu namalovala, a co jsem si přála, a že jsem si řekla o pomoc a radu… podařilo se. A Velký a moudrý Vesmír mi poslal do cesty ženu, která má velké srdce, a svou životní moudrost sdílela se mnou, v mé zemi, u řeky Vltavy… v Praze, lesích přilehlých, a dokonce jsme měli i nějakou tu pracovní schůzku. V Plzni, s panem Michaelem Radou, a návštěvu školy… a kolegů… a vůbec.

Sdílela jsem s touto krásnou ženou „piece of my ordinary life“ … a to byl přesně důvod, proč přes půl zeměkoule přiletěla za mnou. ANO. Za mnou. Ano, stihly jsme i Kavárnu Slávii a Karlův most a Staroměstské náměstí. Však hlavním důvodem té cesty jsem byla já. Protože věděla, že potřebuji povzbudit, a pohladit slovem… svou Duši.

Život je o setkávání. Lidi jsou na prvním místě. Tato dáma ví, jak se dělá business. A tato dáma také ví, že „to“ dělám správně. Protože „Vesmírný re-marketing“ se dá krásně aplikovat v osobním i profesním životě. Co zasejeme, to sklidíme… inu, semínka klíčí, a klíčí… a já vím, že má firma, má pevné základy. A že není kam spěchat. Že dobrá a poctivá práce je jedinou cestou k úspěchu. Stačí jen vytrvat…

Děkuji. Thank you… Persistence. Love….

Aneb opět jsem si uvědomila, že se není čeho bát, protože stejně:

Všechno dobře dopadne.

S úctou,

Janička Pastelková

PS: Módní policie… Mám paráááádnííí modrou bundu/sáčko… o tom ale zase příště… 😉

VESMÍRNÝ reMARKETING paní Pastelkové

VESMÍRNÝ REMARKETING paní Pastelkové

V naší firmě Famtoys jsme trochu jiní, atypičtí, takřka vesmírní 🙂 …. Proto do svého života pracovního i osobního aplikujeme metodu, kterou jsem si báječně pojmenovala „VESMÍRNÝ reMARKETING.“

Vesmírné zákony platí pro každého, a uvědomila jsem fantastickou věc. Tyto zákony, chcete-li principy, jsou stejně platné jak pro osobní život tak pro business…

Cítím to, vím to, vlastně nechápu, že to takhle nedělají i jiní lidé, firmy… Nicméně pravdou jest, že jsem si v poslední době všimla, že každý má svůj vlastní Vesmír, a tím se ta jasná a jednoduchá teorie dost komplikuje… ale to je právě ono dobrodružství, jak jsme každý jiný… jedinečný.

Dost špatně se to logicky vysvětluje. Tedy proto jsem vděčná, velmi velmi velmi vděčná… za rozhovor, který mi vpadl do života jako meteorit. Paní Daniela Drtinová a pan profesor Jan Rak, kvantový fyzik, věděc v organizaci CERN, je vesmírné zjevení. Špičkový vědec, který cítí filosofický přesah ve své práci… naprosto jedinečné a odvážné… tají se mi dech!

Rozhovor na DVTV, Daniela Drtinová a pan profesor Jan Rak

Velmi, jsem si přála toho muže potkat osobně… ono totiž, jak se kráááásně zbavuji toho zboží (doprodej značkových hraček, které už NEBUDOU!), cítím se lehce a krásně, a více a více mi Velký Vesmír posílá do života lidi, které zrovna potřebuji. A tito lidé mě natolik oslní, že se to nedá přehlédnout… ano, život je o setkávání. A já jsem vděčná, že mi Velký Vesmír posílá takové velikány, muže a ženy, s velkým srdcem…. a já mohu směle na vlastním příkladě ukázat, že můj VESMÍRNÝ reMAKETING, jak jsem si svou subjektivní vesmírnou marketingovou techniku nazvala, skutečně funguje…

Výsledkem je vzpomínka, setkání, a také poctivé čtyři A4 strany čtverečkovaného sešita popsány a pokresleny…. soustředila jsem veškerou svou pozornost, na přednášku pozoruhodnou, jedinečnou, revoluční…

Mistře, děkuji Vám… a posílám Vám šťastnou myšlenku, tak jako i Vám, kteří mi fandíte… a kteří jste to dočetli až sem…

Vaše Janička Pastelková

 

 

 

 

Kytičky pro Helenku

Autentická foto dneska ráno 🙂

Kdo to je? Kdo je Helenka? Naše paní recepční. To takhle čas od času, když už je toho na mě opravdu moc, Vesmír pošle do cesty někoho, kdo mi „to“ vysvětlí. Kdo mě slovem pohladí a rozpustí kompletně nějakou skutečně trefnou poznámkou mé chmury. No, a včera to byla právě Helenka.

Znáte recepční, ví všecko 🙂 … o všech. Proto většinou jen pozdravím, usměji se a uteču. Doslova! Je to s ní na dlouho. No jo, jenže tu dámu mám velmi ráda. Má dobré srdce. Spiklenecky mi doporučuje, třeba kdy má jaká firma dětský den pro zaměstnance, a komu mám zanést nabídku. Tedy povinná položka na mém týdenním check-listu: Jeden rozhovor s Helenkou. O čemkoliv. Velký úkol 🙂 !!!

Včera jsem šla okolo, nicméně skutečně VŮBEC, ale VŮBEC jsem neměla náladu si s nikým povídat. S nikým… a hle, Helenka… „Janičko! Tak jak to jde…?“ Uf. Tak jo, ať to mám za sebou, věnuji Helence trochu času, ale maximálně deset minut. No, jasně, byla to nakonec poctivá půlhodina. Můžu si na týdenním check-listu škrtnout jednu důležitou položku. A skoro jsem se styděla, že jsem chtěla uniknout té dáme, protože:

Celý Vesmír se pootočí, když nezištně darujete čas někomu, kdo má dobré srdce, a kdo Vás má rád.

Že přeháním? O nikoliv… Dejte najevo lidem, které každý den potkáváte a zdánlivě je „nepotřebujete“, svou pozornost, bude to velké. Bych Vám přála vidět ten úžas, to hmatatelné štěstí. Paní recepční, skoro plakala, jak byla dojatá. Udělejte to. A ten pocit si užijte…

Až za mnou třeba někdy přijdete do kanceláře (už to tu uklízím…), zažijete to na vlastní kůži. Paní Helenka Vás přivítá slovy: „Za Janičkou? Tudy…“ A úsměv, který Vám věnuje, Vás bude hřát ještě týden… Ale nikomu ani muk, bude to naše tajemství.

Krásné dny, a pamatujte, že stejně:

„Všechno dobře dopadne.“

Jana (Pastelková)