Back to school

Rozhovor s paní učitelkou dneska:

„Dobrý den, paní Adolfová. Jsem Vás neviděla na on-line hodinách tento týden.“

Špagety stydnou… „Paní učitelko! Já jsem tak šťastná, že Vás slyším!“

Nekecám. Fakt jsem měla velikou RADOST, že tady a teď, v přímém přenosu mi věnuje ČAS. Paní učitelka. A že jí MOHU říci PRAVDU!

„Tolik Vám děkuji, že mi voláte… My když jsme na on-line hodině, pak už NIC neuděláme…. Dominik je celkem OK, ale já jsem vyčerpaná…. tak jsem se rozhodla tento týden, že uděláme POCTIVĚ všechny off-line úkoly.“

No vida. Jde to. Pravda je venku, pravda je pecka… pravda mě baví. NESNÁŠÍM lži, přetvářky… sarkasmy, mezi řádky psaní. K tomu všemu => NEJSEM multitask žena… a UČÍM se to říkat lidem. Začíná mi být JEDNO… co si kdo o mě pomyslí. Tato drsná doba mě naučila hospodařit s energií, a znát své limity… a říkat PRAVDU.

„Skutečně trváte na celodenní docházce?“

v pondělí, 25. května 2020, začíná škola!!! Odpověď: „ANO.“

„Vy musíte pracovat, asi, že?“

„ANO.“

„Pak ale Dominik nebude se spolužáky, ale s úplně cizími dětmi.“

„Nevadí.“ („Mami… já chci být se spolužáky… ozve se od talíře…“)

Pak následoval krásný rozhovor o tom, že není na SETKÁVÁNÍ… on-line ok. je dobré to umět… však NIKDY NIC na světě mi nevynahradí to „ono“ proč jsme se narodila. A sice, abychom se potkali, objali, poprali (tedy kluci občas)… a tak nějak.

Jo, a to, co mi NEJVÍC vadí, na to divném stavu, který trvá fakt dlouho, že se moje firma takřka zastavila. Znova uvádím, že nejsem multitask woman, a když jím špagety… jím špagety… když telefonuji, telefonuji.. když jsem doma, jsem doma… když pracuji tak pracuji…

a když jsem MÁMA, jsem máma…. tak.. .jsem nepracovala. Je to DAROVANÝ čas… jsem VDĚČNÁ a šťastná, že mě můj syn viděl, brečet, smát se, řehtat… pracovat…

Jeden týden, jsem parádně pracovala, a nebyly hotové VŮBEC úkoly… dokonce jsme měli dva až tři týdny zpoždění. Dohnala jsem to hrdinka, a neměla hotovou závěrku pro účetní… a „moje“ maminky čekaly týden na balíčky… balila jsem jen v sobotu….

Už jsem skutečně byla vyčerpaná…. a DNESKA poprvé po dlouhé době cítím VELIKOU úlevu. Neb jsem jednoduše a vlídně, sdělila paní učitelce, co (ne)máme hotovo… a že Dominik umí vyklízet myčku, pověsit prádlo… a vařit špagety…

Krásné dny přeji… a dnes, když jsem se po dlouhé době nadechla, dovoluji si opět připomenout, že:

Všechno DOBŘE Dopadne.

Domov je DOMOV. Office je OFFICE a děti, patří DO ŠKOLY!

(jasně, jedu onu petici… pro sebe a dalších 30% rodičů, co to chtějí JINAK… však do té doby, ať ty děti blbnou spolu…. a vidíte, má baterii Lásky a Štěstí do zásoby, ten můj syn…

Milé holky, ženy… pokud to neumíte, tak jako já… nehrajte multitask. Dovolte si prosím (já se to tedy také učím…) být slabým a zranitelným člověkem, který si řekne o pomoc. A nahlas a jasně a srozumitelně řekne, co umí a co neumí, co stihla a co nestihla… a usmívejte se na lidi… i po telefonu. Oni to poznají… a prostě vysílejte Radost a Lásku do světa….

S úctou a Láskou …

Janička Pastelková… maminka… temprary… full-time <3

Modrý dopis vděčnosti bytostem čistým

O autismu toho moc nevím. Co ale vím zcela spolehlivě, že tato parta má jedno společné. NEUMÍ lhát. Tento talent si vykládá naše společnost špatně. Hodnotí to, že autisti nemají slušné vychování. Ano, společenská pravidla jsou jim cizí.

dav

Inu, ale stálo by za zvážení. Kdo ta tzv. společenská pravidla vymýšlí? KDO? Kdo to tady vede? Bůh, či lidé? Co když třeba ti autisté jsou vedeni Bohem? Mám smělou teorii. Já bych řekla, že Bohové se už tu na to nemohou dívat. A Duše, které se chtějí inkarnovat do lidských bytostí… nemají moc motivaci.

Pozn. ono my jsme vlastně polovina Boha… takže je to zas něco mezi nebem a zemí ;)))

Chodí tu po Zemi spoustu robotů. Do práce, z práce, plnění úkolů společnosti. Toto je smyslem života? O nikoliv. Smyslem života je tvořit, žít dle svého srdce, a UČIT se nové věci. Dělat radost sobě, své Duši. Jedině tak můžeme býti prospěšní společnosti.

Kde je ta hranice, kdy „to“ udělám naposledy, nebo jen na chvilku, abych toho druhého nějak neurazil. Trochu se přihrbím, raději nic neřeknu. Co by tomu řekli lidi? Tento „sociální“ program, pravděpodobně některé bytosti, ano, můžete jim třeba říkat autisti… nemají. A to je ONO. Bůh, Stvořitel,…. posílá na Zemi krásné lidské bytosti. Každou jinou. Každý jsme originál. Každý máme jiný úkol. Každý jsme dokonalý ve své nedokonalosti.

Rozumějme. Ano, diagnosa je v pořádku ve smyslu, jakéhosi návodu na život. Aby ony bytosti rozuměli v čem jsou JINÍ než ostatní. NE horší, NE blbější. Jiní.

Toto jest PODĚKOVÁNÍ všem bytostem, které jsou jiné. Svou jinakostí jsou darem pro společnost. A věřte tomu, že je to pěkná dřina, když takový „dar“ máte… znám řadu báječných lidí s neuroatypickým nastavením mozku. A mají velké starosti to s tou většinou zvládnout. Zvládnou ten hluk a chaos, lži a pokřivená pravidla. Děkuji všem těmto bytostem, že mají trpělivost a shovívavost s většinovou společností.

Děkuji i těm, kteří tu trpělivost nemají, a ve vypjatých situacích musí zachraňovat svou Duši před ochočováním. Se jim vůbec nedivím, že jejich reakce jsou drsné, tvrdé. Pamatujme prosím, že tyto bytosti mají přímou vazbu na své  opravdové já, na nekonečné a čisté zákonitosti vesmírné. Z čehož vyplývá rovnice:

Ohrožení svobody Duše => ohrožení života.

Tedy prosím NEOCHOČOVAT! Ale VYSVĚTLOVAT!! Jakmile pochopí PROČ to či ono je potřeba udělat, snesou vám modré z nebe. Doslova… MODRÉ Z NEBE! Aha 💙

Myslím, že bychom se měli od těchto bytostí, učit. Měli bychom jim také pomáhat. Jako když máte mladšího bratra. Máte dvě možnosti. Budete využívat své síly, přesily. Nebo ze své bratrské Lásky, svému slabšímu bráškovi POMŮŽETE. A naučíte ho zas nějaké praktické dovednosti.

Tedy řešením je POMÁHAT si… SPOLUPRACOVAT… ne soupeřit…. Život není závod, není to soupeření. Proto pomáhejte o sto šest lidem, kteří to potřebují… a vyzvěte je, aby Vám povídali o hvězdách, planetách, o životech na druhém břehu… o svých speciálních zájmech.

Umí také často vidět srdcem. Třeba se dozvíte nějakou pravdu, která vás vrátí zpátky na svou opravdovou cestu poznání. Na cestu za svým snem. Já jim naslouchám, s vděčností a Láskou. Kdo ví, třeba si někdo z nich přečte mé řádky a pochopí, že to není o tom, kdo je či není autista. Ale KDO MÁ ČISTOU DUŠI a dobré SRDCE.

dav

Děkuji Vám…. Duše čisté, statečně, že jste přišli na tuto planetu. Planetu Zemi. Děkuji, že to tu děláte krásnější. Opatrujte se tu, a vyhledávejte lidi, kteří vás obdivují a milují… jinak utečte PRYČ… a najděte si své Dobré Duše.

Fandím Vám a posílám MODRÉ srdce…. z Lásky… a modré PASTELKY….

💙💙💙💙💙💙💙💙💙💙

Vaše Janička Pastelková

 

PS: Dárek… for you:

cof

 

Dopis vděčnosti studentce, básnířce a divadlu

Dnes bych ráda sdílela silný zážitek, jenž se odehrál jednoho večera, ve středu 4. prosince 2019. Je to o jedné holce a jedné ženě. Ta holčičí/ženská energie se line mou Duší… a ta holka i ta žena… mi vnesly do mého života světlo, energii, lásku, poselství, naději, odvahu… inspiraci.

Pěkně popořádku. Kdo za „to“ všechno může? Pan Jaroslav Dušek. Pan herec, především však laskavý muž, který si do toho svého divadla „Divadlo Kampa“ zve fakt dobrý lidi. A každé tři měsíce tam mají svůj vlastní program autisti. Pan Jaroslav Dušek společně s Michalem Roškaňukem (Adventor o.s.) zvou báječné lidi na spektru autismu, a ten pořad se jmenuje „Přicházíme v míru“. Na YouTube dohledáte.

Dopis vděčnosti „divadlu“… píšu proto, protože celé to divadlo je takové začarované. Už jen ten čaj v hrníčku, sušenky domácí, samoobslužná šatna, atmosféra vlídná a laskavá. A pokaždé, když jsem byla na divadelním představení, otevřely se mi nové cesty v životě. Je to takové doopravdy. Jakoby se tu ani nehrálo. Tady se žije. Opravdový život.

1. host prosincového pořadu „Přicházíme v míru“ je studentka Dodo

No, a kdo tam byl dnes? Dodo. Studentka a holka…. Já na tu holku koukala… a nechápala, kde se tady vzala. Takový ten pocit, když vám před nosem spadne na zahradu meteorit. Na střední škole mým idolem byla například nějaká ta zpěvačka, herečka. Poslední dobou jsou to ale lidi, kteří „jedou“ na spektru. Autistickém spektru. Si říkám, konečně někdo, kdo je normální. Kdo nemá potřebu se někomu zalíbit, a jen tak mluví jednoduše a srozumitelně o svém životě, o svém pohledu na svět.

Pečlivě jsem si zapisovala ty její hlášky: „Peklo je dočasný.“ To je zcela hmatatelný filosofický přesah sdělení. Můj výklad: Darebák přijde do pekla, ale i tam, má možnost se polepšit. To je GENIÁLNÍ!

Nebo: „Vyhrál jsi, démone!“…autorské čtení, strhující… o viru. Povídka napínavá, báječně děsivá a temná. I love it!

„Lidi co nadávají na autisty… píšou to ze svého smartphonu.“ To mě fakt pobavilo. Je třeba si uvědomit, že mnozí vědci a vynálezci dnešní doby i z minulosti dávné i pradávné, jsou/byli také „na spektru“. Tedy právě díky této specializaci neuroatypické vděčíme řadě vynálezcům.

Je to tak. Stvořitel je velmi moudrý, a posílá na Zemi autisty, a ADHD a všelijaké POZORUHODNÉ bytosti trochu schválně. Aby tu byla legrace. Abychom se KONEČNĚ naučili spolupracovat, NIKOLIV soupeřit a bojovat…Opět připomínám…. tu dobu TEMNOU, komunistickou, kdy průměrnosti jsme si užili až až….

Objevujme, obdivujme jinakost. Je to přeci tak krásné,  jak jsme každý úplně jiný. A jak každý máme jiný úkol, a k tomu se váže jiný talent, a teď POZOR! Někdy právě ony limity nám JASNĚ ukazují cestu. Kudy jít a kudy nejít… že tam, kde nám to prostě nejde, tak nechme být, a rozvíjejme sebe tam, kde to má smysl. Hledejme náš úkol, pro který jsme se narodili, hledejme naše poslání. Jo, poslání…. tím bych to ukončila. Dodo vznesla poslání, pro nás pro lidi.

„Pak bych Vám chtěla sdělit jedno poslání, co byste si z tohoto večera měli odnést. A to je to, že samozřejmě Všechno na konci dobře dopadne… ale hlavně si prosím vás, jděte za svými sny, protože budete milováni proto, jakí jste a ne proto, jací nejste.“

„Takže si prosím vás všichni jděte za svými sny, a dělejte to, co vás baví. To je všechno.“

Poslechněte si originál ;)… například zjistíte, co má společného kyborg a krasobruslení….

xxxxx Kdo je Dodo xxxxx

Dodo je studentka 1. Střední Scio školy a výtvarnice.

Studuje 1. Střední ScioŠkolu, kam se přihlásila, když si uvědomila, že klasický školský systém jí tak úplně nevyhovuje. Mimo školu se zabývá rozličnými projekty, kreslí, dělá merch s vlastními motivy, zajímá se o vědu, zejména epidemiologii, pomáhá v České středoškolské unii, spolupracuje s institucí Paralelní Polis na programu kyborgismu (umělecký směr, který se snaží propojit člověka s technologiemi za účelem rozšíření smyslového vnímání), dělá osvětu o autismu, publikuje v ATYP magazínu, píše a natáčí strašidelné povídky na YouTube, sbírá věci s motivy komiksu W.I.T.C.H. a také pomáhá různým neziskovým organizacím.

Když si potřebuje odpočinout, ráda si zahraje Minecraft.

Na 1. Autistické konferenci bude mluvit o své zkušenosti s učební autonomií a proč podle ní není klasický školský systém jedinou cestou k úspěchu. Také bude mluvit o tom, že Aspergerův syndrom za vhodných podmínek neznamená jen postižení, ale má i spoustu výhod. Její výrok pro reportáž Primy na Mezinárodní den Aspergerova syndromu 18. 2. o tom, že pokud lidé s autismem jsou vychováváni v milující rodině a laskavými lidmi, tak se mohou rozvinout pozitiva autismu, vzbudil veliký ohlas.

Dodo svými kresbami dala 1. Autistické konferenci výtvarnou podobu.

Instagram: https://www.instagram.com/dodoismus369/

 

 

Dopis vděčnosti, kterak se Sluníčkem cestovat

Toto PODĚKOVÁNÍ chci napsat už roky.

Nevím trochu kde začít. No, začnu tedy od konce :). Je mi 43 let, mám dva syny a žiji spořádaný rodinný život. NIKDY jsem nebyla sama za sebe, na zkušenou v tom velkém světě. Sama. I ten hloupý Honza si šel pro zkušenosti a moudrost a odvahu, do světa. Tedy samozřejmě, byla jsem třeba v Rusku a po celé té naší Evropě jsem se nacestovala sama křížem krážem. V dobách svého korporátního zaměstnání, jako obchodnice. Nicméně cestovat sama, jen tak, pro poznání své Duše. To je vskutku něco jiného.

Od pondělí 3. února 2020 – pátku 21. února 2020… se konala má životní cesta, do Indie a zpátky.

Myslím, že je prima, si jednou za život, skutečně někam odletět na druhý konec zeměkoule, aby tak nějak člověk se dozvěděl něco sám o sobě. No, a když přišlo pozvání do Indie, věděla jsem. To je ONO! Také jsem věděla, že to bude pěkná dřina…. že to nebude jen taková pohodová dovolená. Že to jisto jistě bude ona cesta životní ke své Duši.

Fotografie z 3. února: „Moje Praha“ jak ji vidím… v Boeing 777-300er do Dill

Vskutku velká sranda, když pomyslím na to, jak jsem před lety pracovala pro hódně velikou US korporaci jako Travel manager…  historek mám celou řadu, uznejme, že ono to korporátní cestování v bavlnce je vskutku něco jiného?

Tak, zpátky na zem. Letenky. Musím SAMA. Bez korporátních guidelines, bez agentury, bez doporučení o bezpečnosti, a všelijakých check-listů….

BOOKING … Jsem Plašan první kategorie. Miluji pastelky, hotovost, sešity, bloky, kávičku… a setkávání. Osobně! Jsem jsem off-line person. Ideální, přijít na nádraží: „Dobrý den, Ostrava Svinov, zpáteční.“ No, ono už to tak nefunguje, že? A já, jako blondýna s analogovým počítačem v hlavě potřebuji FAKT jednoduchá intuitivní řešení…. TOTO vím, na 100% že funguje právě u RegioJet. On-line umí. Jasně, že jo. Protože to ani jinak v tom dnešním světě nejde… nicméně musím tomu ROZUMĚT! 

Mám DOKONALÉ zkušenosti z cestování žlutými vlaky…. vláčky… autobusy. Tedy JEDINÉ řešení! Student Agency umí přeci i ty letenky (!!!).

UF. Měli to tam. Delhi… Bengaluru…. přes Istanbul, s Turkish Airlines. Úleva nepopsatelná. Přiznám se, taková šibalská myšlenka. Než to koupím, zkusím to napřímo u Turkish Airlines. Kdepak, to je moc složité, a skutečně je v pořádku, že aerolinky delegují tuto práci agenturám. Tedy pěkně jsem se vrátila na Student Agency web, a naklikala tu mou… ŽIVOTNÍ cestu. Letenka: Praha – Istanbul – Dillí – Bengaluru….. a zpátky Dillí – Istanbul – Praha. Tu vnitrostátní, tedy dvě, si zajistím až v Indii….

Veliké, převelikéééé PODĚKOVÁNÍ. Jsem zpátky. Mám jizvy na Duši. Ona ta Indie… to je vskutku jiný svět. A pořád to bolí, když si vzpomenu, na tu nesvobodu a manipulaci ve vesničce, kde jsem pár dní žila. Na bolest a smutek v očích lidí, kterou skrývají. Já to tam vidím. Cítím to. Bolí to pořád. Však ony okamžiky štěstí, kdy bez jediného slova jsme si předali kus štěstí a opravdové Lásky. Na to NIKDY nezapomenu… Zakázali mi fotit. Chudé lidi. Tajně jsem to dělala… i když výjimečně a opatrně. Bála jsem se. Jedno však vím JISTĚ. Ať už je to Buddha, nebo Ježíš (nejspíš se  ti dva na mě domluvili 😉 )… kdo mě tam poslali. Vím, že se děje vše, jak má.

Objevila jsem v sobě TALENT. Vidím, v lidech světlo. Lásku… no matter… co mají na sobě, co je jejich práce. Jsou krásní. Lidé. A ti, co uvěřili vlastní důležitosti, NIKDY mě nezastaví na mé cestě. Rozdávat úsměv a Lásku lidem, kteří o to stojí.

Tak, a mé rozhodnutí, uzrálo. Protože KONEČNĚ začínám psát své DOPISY VDĚČNOSTI. Lidem, firmám, které dělají svou práci božsky.… Kteří mění svět k lepšímu. JO. Protože to NENÍ samozřejmost. Já si té práce vážím, a hodlám český (a slovenský) virtuální prostor spamovat krásnými obrázky a fotografiemi a myšlenkami a VDĚČNOSTÍ.

Když za své poctivě vydělané peníze nakupuji, velmi přemýšlím. Většinou musím cítit nějakou emoční vazbu. Zážitek, příběh, důvěru. A příběh Student Agency plyne celým mých studentským a dospělým životem. S úžasem, respektem a úctou sleduji tu odvážnou cestu pana Radima Jančury, kterak jako vichřice vpadl do toho šedivého nádražáckého světa lenivých a špinavých vlaků. Se svou žlutou energií, divokou a veselou a spolehlivou!

V roce 1990-1994 jsem jezdila Opava – Pardubice…. Opava, přes Ostravu Svinov. Na internát. Hodiny a hodiny, v nepohodlí totálním. Na záchodě se občas objevil nějaký ten úchyl. Bylo to divoké. A dneska? „Z Opavy, z Opavy…. jede rychlík do Prahy“. Tehdy o bylo sci-fi!!! Na pana Mládka jsem se zlobila, že je to přeci blbost! A dneska si říkám, že ten pan Ivan Mládek je vlastně vizionář ;))

Právě díky těm báječným žlutým vlakům, se ty ČD dráhy snaží. Konkurence JE v pořádku… a já mám ty české vlaky taky ráda. Jasně, že ANO. A právě díky konkurenci sluníčkové, plné té laskavé veselé a žluté a laskavé energie, se to cestování posunulo o KUS dál. A já? Dneska TO chci PŘIPOMENOUT!!!!

Chci připomenout, že to není tak dávno, co se v naší zemi zakázalo zpívat, a cestovat si po světě. A když už tedy cestování bylo (v diktovaném teritoriu), tak bylo vskutku velmi nepohodlné a špinavé, a často i velké trápení. Kolikrát, jsme stáli natěsnaní v uličce, s levným a těžkým batohem… krosnou… a dnes? Jasně, možná jsem trochu otravná, nicméně právě v té krásné a veliké a divoké a barevné zemi, indické…. však prapodivně nesvobodné, jsem si uvědomila, zas a znova, jak krásnou zemi máme. SVOBODNOU! Můžeme podnikat, můžeme měnit svět. V Indii také, jasně… nicméně u nás to jde tak nějak lehce.

Tedy chci děkovat a děkovat a děkovat lidem, a firmám, kteří to tu dělají v té naší zemi krásné. A taky, že jsou pro mě velikou inspirací a motorem, na mé cestě podnikatelské.

Drahý pane Jančuro. Nevím, zda kdy budete číst mé řádky. A taky vím, že nepotřebujete žádnou reklamu či co. Neb ty lidi stejně jezdí o sto šest s Vámi. Stejně Vám chci ale Vám poděkovat, že součástí mé odvážné cesty, byly letenky, od Vás… koupila jsem je u Vás. Schválně. Pro štěstí. Byly vytištěné pěkně na papíře, off-line, a doprovázely mě, v mé cestovní tašce…. celou tu dobu. A dodávaly mi odvahu. A taky, vrátily mě, DOMŮ. Do Země české, mého domova.

Pro radost Vaši a Vašich kolegů, přikládám foto se svým synem.

Toto jest hmatatelné štěstí, být spolu… maminka, syn a plyšáci… tulit se a frčet krajinou krásnou naší …

Děkuji Vám, i všem lidem, kteří pro Vás pracují. Cítím všude tu Vaši energii, odkaz. Věřím tomu, že každý máme nějaký úkol na této planetě. A právě například skrze podnikání můžeme skutečně měnit svět, k lepšímu. A VY jste to dokázal… a stále Váš odkaz krásně proudí mezi lidem českým a slovenským… v těch Duších cestovatelských.

Proto si dovolím citovat Vaše slova:

„Od počátku jsem věděl, že klíčem k úspěchu jsou skvělé služby a rozumné ceny. Mojí motivací není vydělat peníze, ale měnit svět k lepšímu.“ 

Radim Jančura, majitel Student Agency : 

Jste archetypem muže, který pochopil své životní poslání. Ať už je to Buddha, nebo Ježíš, kteří mě vyslali na tu dobrodružnou cestu, jistě se oba se právě nyní usmívají a děkují Vám, že jste mě v pořádku přivedl domů 🙂

S úctou a věčností a Láskou,

Janička Adolfová – Pastelková a syn

 

Kuchařík Peťa

Mám krásný život. Tvořím si vlastní svět. Svět, kde si SAMA rozhoduji o tom, s kým trávím svůj čas, komu věnuji pozornost a Lásku. Krásné a čisté bytosti si hýčkám. A napadlo mě, že se o svou radost podělím 😉

Toto je ON, kuchařík Peťa. Tedy pro mě. Peťa jen špitnul: „Jani, já jen myju nádobí.“ A já? „Peťo, máš zástěru, jsi v kuchyni => pro mě jsi kuchařík.“

A od té doby jsme přátelé. Poznám dobré lidi…

Kuchařík Peťa

Napadlo mě, že bych mu jednu darovala, myslím, tu zástěru. A když už jsem tam byla, v té daleké a barevné Indii. Jednu jsem přivezla. A až doma mě napadlo. ANO! Tak ta je přesně pro „mojeho“ kuchaříka Peťu!

TUTO zelenou parádní zástěru, z parádního materiálu, s parádníma kapsama… jsou tam i knoflíky… a vůbec. Fakt je celá parádní, řekla bych. Peťa je štíííhlýýý, to zavázal do okola, a štěstí sršelo celou kantýnou!

Jo! Peťa doslova odhodil tu starou špinavou zástěru, a oblékl si tu NOVOU! Ode mě… a slzičky měl, JO, měl… (chlapi, nestyďte se za ty slzy!!!). Tak a dojetí bylo tak veliké, že by se dalo krájet!

  • Takhle to mám ráda.
  • Takhle to potřebuji.
  • Takhle se žije!

Úžasné cítit, že jsme propojeni. Jak jsem si VŠICHNI rovni… kuchař, metař, uklízečka, ředitel… jednatel, farář či učitel, vrátný, porybný… nebo co. Prodavačka, telefonistka, průvodčí… účetní, fakturantka, skladník či skladnice… pojišťovák, malířka, herec či herečka, asfaltér… instalatér, elektrikář, švadlena, auditor, traktorista….

Toto je můj talent. Že poznám dobré lidi. Poznám lidi, co mají otevřené srdce. A dělám těm lidem radost, a oni se pak smějí, a dělají radost zase mně, a tak je to pořád dokola.

Nikdo nikdy mi nevysvětlí, že by to snad mělo býti jinak. Nikdo, ani u nás v Praze, ani v Indii… a už vůbec ne ten, kdo kdy uvěřil své vlastní důležitosti. Vlídně poděkuji za názor, respektuji všemožné i nemožné názory, však NEpřijímám jiné, než-li ty, kterým sama věřím, které hladí mé srdce a souzní s mou Duší. Názory, jenž jsou v souladu s mými vnitřními hodnotami.

Aneb na konec, jak praví Dalajláma: LASKAVOST.

Příběh o partnerství

Podnikám čtyři roky, a zažila jsem za tu dobu mnoho situací, kdy se ke mně velká firma se chovala s despektem a arogancí. Nerozumím tomu. Myslím si totiž, že na trhu je dost místa pro poctivé firmy bez ohledu na jejich velikost. Spolupráce a respekt.

Pamatuji se, jak jsem bez ohlášení, jako divoká voda, přijela do kanceláře ředitele třetího největšího hračkářského on-line obchodu. Tehdy jsem věděla přesně, kde je zboží, a chtěla jsem si ho odvést. Pochopili, že to myslím vážně, a oněch 17tis Kč za fakturu poslali. Tedy, povedlo se. Ano. A mám poutavou historku. Nicméně tehdy jsem si slíbila, že budu takovým situacím předcházet.

DOBRÁ ZPRÁVA pro malé a střední podnikatele. EXISTUJÍ firmy,  které vymýšlejí a realizují projekty, které podporují a povzbuzují v podnikání právě firmy malé.

Jako meteorit z čistého nebe spadl mi do cesty projekt PojištěnáFaktura.cz Nechápala, jsem, že se mnou někdo jedná (konečně) někdo jako s rovným partnerem. 

Minimální částka pro pojištění faktury je 10.000 Kč (s DPH) Upozornila jsem na tuto skutečnost všechny své odběratele. Výše zmiňovaný eshop u mě přesto objednal zboží v hodnotě 3590 Kč… do dneška si říkám, jak se asi tvářil obchodní ředitel oné firmy, kdy mu přišel balík od Famtoys na dobírku :)))… a za PLNOU cenu.

Zkouší to, zkouší, ano zkouší, a zkoušet budou. Já jsem však po čtyřech letech podnikání už mnohem, mnohem dál… Dělám SPOUSTU odvážných a rychlých rozhodnutí. Ano, myslela jsem si, že jsou to chyby, omyly. NIKOLIV! Jsou to drahé (doslova) zkušenosti, které mě vedou dál. A některé ty zkušenosti jsou nepřenositelné. Jde „jen“ o to, poučit se a zase jít dál. Jinudy.

Ještě jeden případ. Předevčírem, ozvala se firma, se kterou jsem pradávno spolupracovala. Platili takřka obratem. Nicméně, když jsem zkusila zadat do systému PojištěnáFaktura… NEPROŠLO TO. První myšlenka byla: Ach jo..

Druhá myšlenka: OBJEVILA jsem „Ameriku“!!! Takhle si rychle a jednoduše prověřit zákazníka? Fantastické. Zalil mě pocit sebevědomí a jistoty. Pevnost, že zboží => jedině platba předem nebo při předání (QR kód na faktuře, nemám EET).

Tato informace mi vykouzlila na tváři šibalský úsměv 😉

Drsné a divoké zkušenosti mě učí, jak je důležité dát SEBE na první místo. Spolupracovat JEN s opravdovými partnery. Pro které moje práce, služby, zboží… není samozřejmost. Naopak, pěkně poděkují a ZAPLATÍ!

Děkuji. Z celého svého pastelkového srdce děkuji PojištěnáFaktura.cz

Díky vám, když získám svou poctivou prací větší zakázku od větší firmy, vím, že mohu klidně spát, a nebát se o své peníze. Když by náhodou někdo nezaplatil, dostanu 85% fakturované částky „anyway“

A ještě to důležité, si dovolím zopakovat: NEMUSÍM už jako DIVOKÁ VODA jezdit za obchodními partnery a poníženě žádat od peníze. Svou energii mohu investovat k rozvíjení svých talentů. A tuto špinavou práci vám ráda deleguji :)) Dobře investované peníze!!! (1-2% z fakturované částky). Paní z call-centra už si poradí…

Srdečně vás zdravím. Posílám šťastnou myšlenku, a také autentickou autorskou DOMALOVÁNKU, kterou pro vás včera/dnes, na důkaz vděčnosti, nakreslila a vymalovala.

Přeji si, aby spoustu dalších pracovitých lidí, firem a firmiček využilo jedinečných, revolučních služeb.

Vaše vděčná klientka,

Jana Adolfová – Pastelková

 

Poselství o naději

Poslechněte si „Novoročný príhovor prezidentky Zuzany Čaputové“. Já to poslouchala už třikrát 😊

odkaz na celý projev:

Novoročný príhovor prezidentky Zuzany Čaputové

Setkání s paní prezidentkou… Požehnání VELIKÉ… Cítím Vděčnost… a věřím tomu, že KAŽDÝ z nás může toto poselství v roce 2020 naplnit. Úcta, společné tvoření… radost z maličkostí, které vytvářejí naši každodennost…

Také témata…. citlivá musíme brát vážně: „….hrubost, vulgárnost a manipulace… na prosazení myšlenek, ponížení oponenta a vymezení se na jeho úkor… Někteří lidé jsou objektem nenávisti pro jejich jinakost.“

💚 „Jsme zřejmě poslední generace, která může udělat kroky na záchranu naší planety.“

„Slovensko je krajina dobrý lidí.“

💙 „Kulturní dědictví… konflikt dobra a zla. Ožívá kolektivní paměť… otázky mravnosti ve veřejném prostoru a o smyslu života….“

Navzdory velkým cílům… soustřeďme: „Konkrétní a reálné kroky ke změně…“

💛 Proměna Slovenska v úspěšný příběh… DŮVĚRA… v cíle, v instituce, v policii, soudy… „Lidi jsou největší potenciál naší země. SPOLEČNĚ, při pestrosti názorů a postojů, s úctou k pravdě… s lidskostí.“

„NECHŤ JE 2020 rokem naplněných příležitostí. ZVLÁDNEME TO!“

❤🧡💛💚💙💜“

CLICS kostičky… stavebnice jednoduchá, veselá, milovaná

Jak už mnozí víte… tato stavebnice se letos přestala vyrábět. DOBRÁ zpráva jest, že firma Famtoys nakoupila do zásoby pěknou hromadu kostiček, abyste měli ještě letos k vánocům, pro své děti krásné dárky.

Už od roku 2015 dodáváme CLICS kostičky do školek, do školních družin, a do Vašich domovů. V prvním roce se prodalo kostiček za milión (!!!) právě do školek a škol. A zde se právě často děti s CLICS kostičkami seznámí.  Následně pak říkají maminkám a tatínkům, a píšou Ježíškovi, aby mohly mít tyto kostičky na stavění i doma v pokojíčku.

Rytířské brnění

DOPRODÁVÁME!!! Mile jsem překvapena, že kostičky objednávají i noví zákazníci. Tedy nejen pro ně, je tu popsáno něco více o této báječné stavebnici….

Toto jsou VIDEA… krásné, krátké, názorné…. úžasné!!!

Nyní už tedy slíbené informace:

Stavebnice CLICS pochází z Belgie.

Stavebnice získala mnohá mezinárodní ocenění. Toto jsou evropské země, kde se již prodává: Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království, Španělsko, Švédsko. Prodává se i daleko: Austrálie, Čína, Indie, Izrael, Korea, Rusko, Singapur, Spojené státy americké, Taiwan, Tunisko, Ukrajina.

Radost být VENKU. Ano, CLICS můžete vzít sebou do přírody…

PROČ si stavebnice získává srdce tolika dětí i dospělých?

PROČ paní učitelky jásají a nakupují do svých školek, škol a školních družin?

PROTOŽE tato veselá stavebnice rozvíjí:

  • Představivost
  • Trpělivost
  • Soustředění
  • Jemnou motoriku
  • Logické myšlení
  • Prostorové myšlení
  • Schopnost třídit

PROČ milujeme CLICS kouzelné kostičky? PROTOŽE rychle a jednoduše složíme/rozložíme vlastní 2D/3D obrázek, hračku, auto, vesmírnou loď, slona, korunku, židličku pro plyšáka, herní plán na stolní hru, stojánek na pastelky, garáž pro autíčka, domeček pro panenky… takřka cokoliv nás napadne. Žádné modely na okrasu, nýbrž zcela funkční stavby, hračky, které drží a vydrží (!!!).

Hrajeme si celé hodiny. Jsme šťastní při společném tvoření. Nebo se sami ponoříme do vlastního světa, a o samotě stavíme své sny. CLICS kostičky jsou velké přibližně 5x5cm. Nevyluxujete J! Zvuk „klik“ při stavění a barvy uklidňují dětskou duši, hladí mysl. Tají se dech, kterak plamínky radosti v dětských očích třpytí se nad vlastní hrou. Výsledkem práce jsou báječné modely podle návodu, nebo rovnou velkolepá autorská díla.

Děti autistické často zařazují Clics do svého denního rituálu.

Stavebnice pomáhá také dětem s atypickým myšlením. Pevný řád, jeden tvar, rychlý výsledek. Barvy vyzařují kouzelnou energii. Stavebnice se tak stává součástí každodenního rituálu a formou sebevyjádření. Zkuste to i Vy! Vytvořte si funkční podšálky na kávu či čaj, podložku do koupelny na mýdlo, stojánek na kartáčky, funkční domečky na tužky a pera, třeba ;). Podle nálady měňte barvy. Dějí se pak Zázraky. CLICS stavebnice pomáhá, spojuje. Vydejme se na tu cestu společně. Tvoříme svět veselejší a barevnější. Jo, a pamatujte si, že stejně

Všechno dobře dopadne 🙂

Dnes však připojuji… že si to štěstí musíme pěkně odpracovat, a vytvořit a vybudovat. Třeba právě z kostiček.

 

Radost být VENKU

Kyblík za 1450 Kč … poslední tři skladem. Třpytkové a krásné kostičky pro kluky a holčičky
Třpytková Duha kostičková
Běžně nepotkáte slona u potoka. S CLICS je to ale možné :)))
Terénní vůz
Praktický stojánek na pastelky, podšálek…
Pod kytičku…
Vesmírný robot už skoly
Detail kuličkové dráhy
V ZOOlogické zahradě. Improvizované „balónky“ na házení odpočívají na větvi…
V podzemní garáži i pes si chtěl ty kostičky vyzkoušet… 🙂
edf

Měkké barvy i materiál CLICS „Junior“ potěší i ty nejmenší… Případně ty, kteří nemají tu sílu, motoriku takovou.

 

CLICS autíčko v Divoké Šárce, teplým podvečerním Sluncem zalité…
Domeček…

Zamilovaná taška

Asi začnu psát příspěvky o módě. Yes! Fashion… tomu já rozumím. Vím přesně, co frčí. Myslím, že Vám mohu, holky, ženy, poradit, co na sebe ;)…. Se připravte, já to myslím vážně!

Tak například, chtěly byste si dopřát značkovou tašku? Takovou tu na lítání, abyste nemusely kupovat papírové, nebo igelitové tašky? Mám skvělý tip! Za 50 Kč si kupte tašku v Teta drogerie. Já ji miluji … a proto jsem si ji nazvala „zamilovaná taška“. My beloved bag. Jinak ale, kdybyste ji hledali, tak se ptejte po: AutTalk“

No, trochu vypadám jako hosteska… ale je to pro dobro, tak co 😉

Kupuji tuto tašku každý měsíc, protože pokaždé potkám někoho milého, komu ji daruji. A tak paní pokladní pokaždé rozesměji, když si k nákupu rtěnky koupím tašku … ona už mě zná. No. Pamatuje si mě… inu, a tak jsem – podpultovka (!!!) dokoupila ještě časopisy tři. Všechny ty ženy, které tu vidíte, Ewa Farna, Annamária d’Almeida, a Kateřina Sokolová… velmi, velmi, velmi obdivuji. 

Nákup: tužky, rtěnka, dobrůtky, a časopisy

Tímto navazuji na svůj pradávný sen, psát lidem dopisy vděčnosti. Když mám radost, a když mi někdo udělá radost, jako například tato paní pokladní z Teta drogerie, pošlu to dál. Pošlu to vám, ženám, které mám ráda, které mě inspirujete tím, že jste, že jste se mnou na té mojí cestě. A třeba dnes já vám mohu poslat trochu toho Slunce do vaší krásné Duše…

Vím na 100% že za pár peněz se dá „koupit“ štěstí. Musíte ale vědět kam jít. K dobrým lidem, kteří myslí na ostatní. Je to trochu nakažlivé… se spolehněte, že pokaždé, když budete mít pocit, že už nemůžete, najděte někoho, kdo zcela objektivně je v mnohem větším průšvihu než jste vy. Pomáhejte, pro svůj vnitřní pocit, a uvidíte… co se stane.

Na závěr si dovoluji připomenout, že módní je: Být dobrým člověkem, sám sebou… je to často pěkná dřina, nicméně na vlastním příkladu se Vám budu snažit ukázat, že „to“ funguje! Neposlouchejte už ty debilní reklamy… a jednoduše sledujte své krásné ženy, okolo, jak to dělají… Maminku, sousedku nějakou, paní učitelku. To jsou hrdinky, ty, které si na nic si nehrají.

Mám ráda ženy, které, když jim je smutno, tak pláčou, a když se radují, tak se řehtají na celé kolo… hlasitě, o sto šest. ANO, fashion… chcete být in? Pak se smějte a plačte… a dělejte klidně trochu ostudu. To je můj osvědčený způsob, anglicky se tomu řekne „networking“ . Čím více jsem sama sebou, tím více lidí děsím a odrazuji. V business aplikuji také, a říkám tomu efektivní zacílení…. neb těch několik málo borců, mužů a žen, kteří se smějí a pláčou se mnou, to jsou mí přátelé, a zákazníci… a fanoušci. A ty chci ve svém životě.

Děkuji Vám, že jste součástí mého příběhu. Dovoluji si připomenout, že:

Všechno dobře dopadne.

S úctou a Láskou

Jana Pastelková

Taška se hodí úžasně i v mé práci. Jak je báječně hranatá, tak se do ní vejde menší balíček 😉 , když jdu do Zásilkovny.

PS: Jo, a je HRANATÁ!!!! A má pevné uši… a vejde se do ní balík kancelářských papírů, a svačina… nebo tělocvik zapomenutý… Uši jsou dostatečně široké a dlouhé, abyste mohla rozhazovat při živém rozhovoru rukama. Dokonalá…. I love it ;)))

PS2: Ještě malá statistika, přibližně 9 lidí z 10 vyděsím a odradím svou hlučnou a veselou povahou. A i když je to někdy trochu divná a trapná situace, DOPORUČUJI! Protože tím šetříme čas sobě i těm druhým, protože než provádět konverzace o ničem… což pro mě osobně je to ztráta času, pak ty lidi raději odradím HNED, a mohu si povídat o životě, o pastelkách… o dětech a o Lásce s lidmi, kteří jsou naladěni na mé frekvenci… jsem už ve věku, kdy si skutečně hlídám svůj čas…. a přátele a obchodní partnery. Vybírám si. Pečlivě… Bolí to často, ale je to investice do šťastného života… konec přednášky ;)))

Kvalifikace: Maminka

Se zvířátky…

Píšu, píšu vám, maminky, fanynky… píšu. protože už skutečně musím sdílet něco, co mi už ROKY leží na srdci. Jak říkala Shila. „Jana, whatever you have in your mind, speak it off!“ Ne, že mi to leží na srdci, ono mi to lítá i v hlavě, v myšlenkách a mám velikou potřebu napsat vám, že ANO, býti maminkou JE kvalifikace, kterou prosím, prosím, uveďte do svého Curriculum vitae, životopisu. Prosím, udělejte to, pro sebe. Svou Duši!

Stalo se tak opět včera. Jedna krásná žena z Brna, nakoupila si u mě na eshopu, a telefonovaly jsme si dlouho. Tyto rozhovory jsou vlastně jeden z důvodů, proč miluji svou práci. (a pak že telefonování je zastaralá metoda.. 😉 Už se těším, až toto povím panu Miroslavu Princovi, ten mě také hodně naučil o telefonování…)

Ta paní, zákaznice, žena, maminka s velkým srdcem, přiznala se mi, že touží celému světu říci, jak moc jí mateřství změnilo život. Například ve svém profilu na LinkedIn že by napsala, že:

„Mateřství je moje nejkrásnější a nejsmysluplnější zkušenost.“

Ale neudělá to, tak jako spoustu jiných žen, které cítí to samé. Proč? Protože by to vypadalo „blbě“. Měla jsem úplně ty samé pocity! Pořád se mi ten rozhovor vrací. a proto píšu. a proto to HNED dám veřejně… pro vás. Protože vás mám ráda, a ráda bych podpořila tuto krásnou myšlenku, na LinkedIn a v našich CV… dát minimálně STEJNÝ prostor pro prezentaci sebe jako maminky, partnerky, manželky… dcery… atp. sousedky. Mám spoustu krásných rolí, které přispívají ke krásnému společnému životu v našem okolí.

Standardně podstatnou část slov v našem životopisu je o práci, která ano, která nás naučilo mnoho. Jsou to cenné a důležité informace. Tedy určitě buďte velmi konkrétní, a „vytáhněte“ vaše báječné úspěchy, když jste byla „jen“ ženou… bez těch dětí v patách… Profesně se samozřejmě dá na tom báječně stavět. Nechte si také poradit od žen, jiných, abyste se šikovně prodaly, sebe a své profesní dovednosti.

Však právě my ženy, jsme leccos pochopily právě díky dětem! Není to právě ona kvalifikace, která může být velikým přínosem pro firmu? ANO! A tím, ušetříte mnoho času sobě i potencionálním zaměstnavatelům. Protože, když budete hrát, jakože to mateřství je taková chvilková záležitost, break… from office, pak se stane, že budete v práci nešťastné.

Garantuji Vám, že NAJDETE HR/personalistku, kterou rozpláčete, a dá Vám tu práci právě proto, že si na nic nehrajete. Okolo mateřství, se rozepište. Aktivity, jak sdílíte s jinými maminkami různé starosti a radosti, kterak si pomáháte. Například barterování dětí, to mi přijde fantastické. Když nemáte v blízkosti babičku, pak je to výborný způsob, jak si odpočinout a soustředit se na sebe. Také uveďte, společné vaření, a pečení… stanování. To je umění! Vymyslet společný program. To jsou talenty, schopnosti, které se dají velmi dobře uplatnit v následném zaměstnání.

Doporučuji uvést VŠECKO, co jste se při mateřské naučily. A co jste dělaly navíc… například MLM – Multi Lever Marketing. Network marketing, chcete-li. Řekněte to té paní HR! Znám spoustu krásných a talentovaných žen, které prodávají o sto šest kosmetiku. Mary Kay, Avon, TianDe…. a kupuji si u nich. Protože vím, že jim ty korunky úžasně pomáhají, a KAŽDÁ stokoruna vydělaná na mateřské dovolené, když máte v patách ty mrňata, má nevyčíslitelnou hodnotu.

Sama jsem skoro dva roky prodávala anglické knížky Usborne, formou MLM. O tom ale jindy… úžasný trénink do podnikání a do života! Doporučuji.

Fandím každé mamince, která dokáže si ukrást čas pro sebe, a svůj osobní rozvoj. Zkuste delegovat péči o dítě… vím, že někdy je to těžké. Ale hledejte způsoby, lidi, rodinu, kamarádky… Každá, která „něco“ dělá navíc, je velká hrdinka.

Na LinkedIn například. Doporučuji. Založte si profil. Když tam budete vkládat ty zkušenosti a pozice a firmy, uvědomíte si, co jste před mateřskou všecko dokázaly. A pomáhá to sebevědomí. Navíc se můžete zkontaktovat s kolegy a obchodními partnery. Najděte si tam i mě 😉

Může se stát, že „to“ někoho naštve, toto téma. Nicméně, spolehněte se, že osvícených personálních žen a mužů přibývá. A když skutečně poctivě studujete své talenty a současně to šikovně skloubíte s mateřstvím, jste ideální kandidátkou do firmy, která má velké srdce. A hledá statečné ženy, které se nebojí ukázat své emoce a talenty.

Cílem toho článku, je probudit v ženách ODVAHU a VÍRU, že není se čeho bát. Ano, nebojte se být sami sebou. Odradíte lidi (to někdy bolí), ale jen ty, kteří nejsou hodni vaší pozornosti. Přitáhnete naopak lidi, kteří vás budou milovat, takové jaké jste. A to platí v soukromém i pracovním životě.

KONEC časům, když se chováme jinak v práci a jinak doma…. najděte si práci, kde můžete býti sami sebou…  Neb by mimina… naše… děti… babies… mění naše životy, a to přece je něco krásného, co naše společnost potřebuje.

Lásku, radost, spolupráci… vzájemnost…

Tedy, pro jistotu sobě i vám, připomínám… že stejně:

Všechno dobře dopadne.

Vaše…

Janička Pastelková